Pomsta
Pomsta
Anotace: ..hořkosladká.. snad název neodradí..
skládám slovo-vedle-slova,
v uších zní hlasy starých,
dávno šťastných lidí..,
a rukama žmoulám šedivou paruku.
Kolínská už nevoní a v rohu mrtvá ryba.
.. ložnice po boji..
-bez vítěze-
sedíme vedle sebe, fráze plynou,
už se mi pletou, nevím, co chci říct,
vím jen jedno, naposledy se stala chyba.
Fotky pomalu žloutnou, úsměvy,
do ticha, do světla, do prázdna,
mění se v křeč; povídej, poslouchám,
zase velká lež; vypadni, zmiz,
našeptává duše .. tvůj pohled tázavý.
Oči ublížené, mě, už moc nedojímají..
- Ale já jsem tady přece doma! -
urážkou vymaňuji srdce z tvé dlaně,
vstáváš, poražen, v kapse rybí zdechlinku,
jsi pryč. A já, já čekala bolest a trápení.
Necítím vůbec
nic
.
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Vůbec nic je ještě pořád lepší než něco - jsem asi ciťa, ale žádné do řiti nebo po hlavě(viz.:-)) - přímo do srdce jsem se tím udusila.
30.04.2007 21:27:00 | Rádoby zoufalá
Velmi mne to oslovilo, jak srdíčko promluvilo...
K ostatním se vrátím,
slovíčko rád ztratím!
17.04.2007 14:11:00 | Bíša
Předpokoj nicoty, prázdno samoty,
čekání tmy
a řeči o bolesti
Ženská srdce zkamenělá poznáním
ruce, které se nedotýkají
a muži slepí zoufáním
Oči a ústa,
neviditelná víčka
a pak už jen víra.
Tohle není žádné z mých dílek, ale báseň jednoho mi blízkého člověka. Vzpomela jsem si ted na ni... Mám ráda tyhle nečekané "objevy":-) A jdu si Tě pročíst.
16.04.2007 21:48:00 | Mango-Holka
Velmi zajímavé, asi každý si tím musí jednou projít, já akorát nekopala nikoho do řiti jako Rhiana ( většinou je mlátím po hlavě ):-D
10.04.2007 15:30:00 | Gabrielle Taroka
posledni dobou mne tendlec typ basni prestal oslovovat...
snad se mi tam ztraci pointa mozna mi to pripada moc ucelove, nevim... nechci tu basen soudit...
ale chtel sem pozdravit... dik za posledni komentar...
06.04.2007 13:02:00 | Tömätäri
Tak tohle jsem taky jednou cítila, když jsem jednoho vola kopla do řiti. Nechyběl mi a ani nyní po něm netoužím.
06.04.2007 13:02:00 | Rhiana E. Nebresk