Můj druh

Můj druh

Jsi můj druh
Hlídám tvůj oheň
Nechám dohasínání
dojít až k srdci
Neopouštím žár
a planutí tisknu v dlani
do poslední jizvy
protékání vosku
až do slabin
Nesmyslně osamocený vesmír
kolébám v náruči
Slyší moji píseň
jako klopýtání
Držíme se cizí lásky
jako okrajů
křehčí než porcelán
praskáme k ránu
Autor Ophelia81, 24.05.2024
Přečteno 128x
Tipy 24
Poslední tipující: enigman, Marten, Kan, IronDodo, Maze, martinaV, Anfádis, Jan Kacíř, zase já, Emani, ...
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

uhlíky...

27.05.2024 13:53:52 | enigman

líbí

... ještě doutnají?...

27.05.2024 16:20:25 | Ophelia81

líbí

pořád...

28.05.2024 10:29:37 | enigman

líbí

Tahle je úžasná... píseň věrných úst i srdce... oheň hlídaný i přes všechny těžkosti o jeho udržení, někdy při rozdmýchávání štiplavé v očích, někdy popálené, co bolí...přesto "jsi můj druh" a pro tebe...
Díky, Ophel, touhle jsi potěšila:-)*

24.05.2024 14:07:09 | cappuccinogirl

líbí

Moc děkuji, Cappu, je potřeba i v takových tónech psát...:)*

25.05.2024 10:56:10 | Ophelia81

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel