Lásky vězni

Jednou jsme byli pár.

Jako Slunce a Měsíc.

Na všechno vždycky dva,

sic pouhý lásky vězni...

     zamilovaní vězni.

Jsem obrazem, který spálíš.

Láskou malovaný.

Teď nenáviděný.

Křídla shořela, však víš...

Dotek padlého anděla

lepší svět přece nedělá.

Podej hladovému vodu

a zažeň zlem temnotu...

Tak se to tady dělá, ne?

Vše funguje obráceně.

Je lepší mít stálý chaos,

ale láska...

     ta láska chybí moc.