Láska

Kde se to vzalo, že příšerná touha zmítá nás? Stačil ti jeden jediný pohled ještě nevinný a prý si podlehl záludnosti jeho krás.
Až příliš fantaskní tvá slova se mi zdají, tohle pouze v pohádkách se stává a my přece nežijem v čarodějném kraji.
Vzpírám se přiznat, jak se mnou tvá doznání mává. Teď pomalu tvým svodům podléhám, když slůvka sladká šeptáš do mých uší.
Jak hlasitě Ize slyšet srdce, со vášní buší, to na tebe myslím, když večer ke spánku uléhám.