Stopy v písku času

V zácloně tmy na papír píši,

na paprsku luny slova tančí

Hvězdy se do tvaru Tvého smíchu shlukují,

přes louky vánky větru zpěv dál rozesílají

 

Na okně neznámého pokoje jsem kapka deště,

zároveň mi svým šepotem vypráví o lásce

Sychravý vítr s sebou touhy nevyřčené nese,

do našich srdcí se osud vpisuje

 

I když se chlad v srdci s námi pere,

s každým dechem rozehřívá mé srdce

Tvoje oči nejedno tajemství odhalují,

v srdci mi melodie lásky zazní

 

V záři Tvého úsměvu se chlad ztrácí,

teplo a láska v Tvém srdci ho nahradí

Tvoje doteky jsou symfonií něžnosti,

v mé duši se touha probouzí

 

V tichu noci jmenuješ světla po měsíci,

stopy v písku času náš příběh zahlazují

Ve stínu Tvého úsměvu láska září,

jež v nás nikdy nezhasne, ale navždy svítí