Snové vzpomínání

Jako by mě vždy někdo opouštěl,

když každé ráno tak zvláštně bolí,

jako by doteď čas jinak plynul,

probuzení je léčba rány solí.

Jako by mi vždy někdo chyběl,

když vstávám rozmrzele,

jako by vše dobře dopadlo,

to však už vylézám z postele.

Jako kdybych slyšel ozvěnu,

i když slov zastřených,

jako bych cítil vůni vanilky,

a slyšel tvůj zvonivý smích.

Pokud ve snech právě o tobě sním,

proč se vždycky probouzím?