kde dříve
zpíval cit
se nyní
ticho
rozprostírá
a duši
v náruč
bolavou
pevně jímá
prázdnota
po průstřelu
od lásky
teď
v srdci
zbyla díra
ten plamen
co hořel
nadějí
už jen slabě
mihotá
ticho
bolí
a do ran
soli
přisypává
a nekonečné
mlčení
jen další muka
přináší
naděje
slábnou
a stále
nepřichází
zpráva
ale zapomenout
na tebe
je ze všeho
to nejtěžší