Stín vzpomínek

Chci opět Tvou lásku cítit,

moc mi totiž z Tvé strany chybí

Ptám se něžně sedmikrásky,

kam Tvá láska zmizela

Však marné je mé volání,

přemarný pláč i hledání

Zbytečné jsou mé otázky,

jak těžké je žít bez lásky

Jsem jako hvězda, když z nebe padá,

jsem jako píseň tichá, co neuvadá

Od Tebe přišla pouhá zrada,

Tvá slova byly jen plané sliby

V duši mi prázdnota zbyla,

v srdci chladný stín zůstal

Po Tvé lásce se všechny stopy zahladily,

jako sníh je bílou peřinou zakryl

V srdci tupá bolest pálí,

jak plamen svíčky, jenž pomalu slábne

Stín vzpomínek se za mnou táhne,

jako duch z dávné minulosti,

který mě neustále pronásleduje