Když se usměješ,
když se podíváš
na šťastnou tvář,
jsou, jak samet.
Vím, že jsem tvá.
To sedm vrásek prozradí,
že jsme tolik hrdí, vděční.
Máme Lásku, máme sebe,
i když svět se tváří zšedle,
zůstaneme takoví.
Naše Slunce je jasnější než to venku.
Proto si tu Lásku uzavřeme všechnu.
Před světem, před zlem, prostě před tím vším špatným,
co ničí podstatu. Před robosvětem samým.
My dva jsme něčím zvláštní,
dva na všechno, dva pro život
a netrpíme záští.
Dokázali sbohem dát
přetvářkám i neštěstí
a vše dobré jde k nám.
...Roboti nepochopí...