dál jsem hledal

dál hledal jsem nadějnou kreslířku
na cesty
které porozumí našim dnům

odmítl bohatství
věčné nevěsty
valící slova od sazí
že u krajnice třepotavé ptáče
už k lásce nedoskáče

…

a to jsem ještě mírným vypravěčem dne
jestli život bdí

kdo ví?

má zlomenou páteř
třískni s ním o zem
ať se půl dne netrápí
ať se netrápí
a pojď už se mnou dělat výkresy

výkresy jsou milování

i to říkala jsi

s pastelkami
kdy můj život nebeských peřin
šel z růžovění rodinkami
šrafovat den tuze jinej

přišla jsi sluncem
veršovaným
které svítí na hledaných
stezek odvah
u hvězdáře nočních přání
pro pár čtvrtek papírových vrků
že možná léto
nám dá omalovánku pod hvězdami

ale v noci pršelo
na opuštěnost hnízd

sotva sen orosil tvoje zahradní tělo
a jitřní děti
ve školce
u červánků nás daly na plot
jak to naše malování

a teď se nám ty ploty smějou
že jsme si hráli
na mámu a tátu

básní výkresy a v každém jenom vodní meloun

*

lásko

tak co by to dnes chtělo
když nikdo se nesměje

zajímají tě výkresy

a co ptáče a jeho naděje?