začalo to tak nevinně
jen slovo
úsměv snad
zábrany padly po víně
a nechtěly už vstát
jak v časopisech pro ženy
popsané scénáře
ona žhavá
on vzrušený
popis jak ze snáře
pak na obzoru
zahřmělo
déšť smývá zbytky snů
ruce se ruky
zachtělo
a ústům polibků
stáli tam v koutě
zmateni
ze všech svých možných vin
navždycky spolu
spojeni
lampa a její stín
Krásně napsáno St
16.06.2024 09:41:04 | Marťas9
upřímné tváře ozářené světlem právě zhrzené tmy****ST*
15.06.2024 21:33:35 | Frr
Přiznám se, že druhá část mi vůbec není srozumitelná, ale asi jsem jediný.
15.06.2024 16:20:33 | Admirál
njn, tak třeba jindy ;)
15.06.2024 19:13:27 | zase já
Krásná variace na Andersena ;-)
15.06.2024 13:32:30 | kozorožka
Ano, právě takové scénáře píše život...velmi rád...a hlavní postavy (i komparz) se pak broděj komplikacema...
Ať je to, jak chce těžký, mně to smysl dává... díky za tuhle báseň, moc.
15.06.2024 13:06:01 | cappuccinogirl
díky
15.06.2024 13:14:49 | zase já