Vlčí mák/Znamení hada

Vlčí mák
Je chycen do tvých šatů a dlaní,
ve vlasech vítr, rudou svatozář.
Vytržen z kořenů
nemůže zemřít, ani růst.

Aspoň pro tuto chvíli ještě ne.

Jeho rty by tě líbaly.
Bezelstný je jako malý kluk.
Proto ho však nemáš ráda,
(že) nadání má zraňovat a trápit.
Zejména ty, které miluje.

Jako vlčí štěně v temném lese,
ve stínu křížů, v prachu cest.
Pod peřinou nesplněných slibů,
Bílých Karpat
a orchidejových luk.

Ranní rosu ti k nohám skládá.
Prázdné kapsy nestačí.
Svůdnou vůni s sebou nese
čepel jeho čestných gest.

Tak Vyrovnat chce svoje dluhy
zlodějů slepic král.

Znamení Hada
Všechna tvá touha, nenasytný půst.
Proč láska v nenávist se obrací?
Drahá dámo, vzácná paní.
Pro Vaši slast a znamení:

Dvakrát denně čerstvá ryba
na rozpáleném kameni.

Jeho srdce hřeje hada.
V revíru jsou pytláci!
Dobří vlci se vždy drží smečky
a z rozkvetlého kvítí malérečky
se prý nenajíš.

Za svítání tvoje zrada.
Ryba smrdí od hlavy
Mladí lov€ci se vždy najdou!
Než temný les a sesuv půdy,
vlahé svahy Pálavy.

V mihotavých stínech
falešných světel,
zářivých návratů,
premiér a scén:

Měníme kulisy!
I herce!

Diváci si časem zvyknou…