Oddaní klasům, těm zlatým klasům
s rukou ve tvé dlani zcela nazí
s lehkou myslí, tak lehkou jako pírko ptačí
my vznášíme se od svítání
v obilném lánu odevzdání.
Hledíme vzhůru k nebesům
tam vzhůru lehce píseň zní.
My oddáni svým sladkým snům
obtěžkáni láskou srdcí svých těch letních dní
s větrem teploučkým jak lístky jabloní
čekáme na zázrak, na zázrak stvoření.
Stvoření dvou duší
odevzdaných tobě, můj milý Bože
do náruče lásky.
Oddaní jen sami sobě
hledíme ke Tvým nebesům
a mlčíme.
Mlčíme v laskavém tichu
písně všemocné Boží lásky.
Tam v obilném lánu odevzdání...
I mlčet se musí umět, a v obilném lánu, to by byla nádhera.
21.06.2024 22:01:41 | Paulín
oddaní kláskem...
19.06.2024 20:18:47 | enigman
Chvíle štěstí, kdy k pocitu, že máš vše, co chceš, ti stačí tak "málo":-)*
18.06.2024 23:09:32 | cappuccinogirl
Nádhera prostě.
18.06.2024 22:59:33 | mkinka