1
1
Stoletá lípa, v jejímž skrytu
ležíme spolu na pažitu
omamnou vůni vydává.
Beránky plují po blankytu
vánek nás k spánku konejší
tvé oči jsou v slunečním svitu
nad samo nebe modřejší.
Proč nejsem já ten moudřejší?
Položím hlavu plnou splínů
na tvoji hruď jak na hladinu
a popluji jak po moři.
Zažehneš ve mně znovu plamen
já budu tebou opět zmámen,
dokud mé srdce neshoří.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk