1

Stoletá lípa, v jejímž skrytu

ležíme spolu na pažitu

omamnou vůni vydává.

Beránky plují po blankytu

vánek nás k spánku konejší

tvé oči jsou v slunečním svitu

nad samo nebe modřejší.

Proč nejsem já ten moudřejší?

Položím hlavu plnou splínů

na tvoji hruď jak na hladinu

a poplujeme po moři.

Zažehneš ve mně znovu plamen

já budu tebou opět zmámen,

dokud mé srdce neshoří.