Letní sen
Za podzimní noci prožil jsem si letní sen.
Tisíci vůněmi louka nás zvala:
„Ulehněte, prosím,
… voila!“
Tvá hebká dlaň sametem hladila,
má milá…
Nad námi mraky;
lásko, máš ten pocit taky (?),
že hlava z tebe se točí,
nebe připomíná oči…
tvé,
pak najednou vím, že není to se mnou tak…
… zlé
a ústa tvá hrst malin zralých,
jak pozvedl bych k ústům kalich
s vínem tak opojné krásy.
Teď už to vím, že heřmánkem celá mi voníš,
když ke mně se skloníš;
nejenom vlasy…
... kdysi jsem napsal báseň o mravencovi... vlastně dvě básně - dospělou a nevinnou verzi... až jednou nabydu odvahy, tak tam tu dospělou dám; pak uvidíš romantiku... ;) ... ale moc děkuji, potěšilo mě to... zvlášť od takového autora...
21.06.2024 21:52:12 | mravenec
Nemám rád přehnanou chválu, připadá mi kontraproduktivní a falešná, a zrovna taková mi příjde přehnaná skromnost... píšeš dobře, jsi ryzí romantik a pokud se tvé dilko líbí tobě, věřím, že stojí za zveřejnění.
21.06.2024 22:12:29 | Žluťák
... uznávám, že moje odpovědi na chválu a někdy i anotace zavánějí jakousi falešnou skromností, ale věř, že moje pochybnosti o mně samotném se dotýkají hvězd; a není to žádná póza... ale moc děkuji, opravdu...
21.06.2024 22:17:11 | mravenec
Jsi ten nejromantičtější mravenec, který mi zkřížil cestu... a źe jich bylo...:-)
Super!:-)
21.06.2024 21:47:10 | Žluťák