Vítr jemně šelestí,
stromy si své příběhy vyprávějí
Pod hvězdnou oblohou bdí,
tajemství noci nám odhalí
Hvězdy na nebi jako svícny hlídají,
svíčky naděje nám na cestu svítí
Pod rouškou tmy se srdečný pláč ozve,
jen pravá láska ho utěšit dokáže
V něžném šepotu vánku všechna slova utichnou,
nidko je neslyší kromě nás dvou
V tichu noci se láska probouzí,
plamen lásky se opět rozhoří
Mezi námi jiskra náhle přeskočí,
v tom okamžiku se všechny starosti ztratí
Láska k nám se zpět vrácí,
nový příběh píše do našich srdcí
V doteku vánku se všechny sny vyplní,
i to po čem naše srdce touží
V něžném objetí se svět zastaví,
hvězdy jako svědkové nám září