Ve vší vážnosti,
s cizím odhodláním
neslyšně klapu podpatky
po okruží
ve snaze obkroužit lem
zakázaných rtů.
Jen pár létavic
zachytím ve vzduchu
okem bojácného druhu.
Přimknu dlaň ke hrudi
přesycené esencí klidu
a vyburcuji poslední zbytky
důstojnosti
pro tlukot živoucích ran.
Hraje se poslední dějství
a ty mi na oplátku dej
to nejcennější ve tvém bytí
čas ...jen pár vteřin.
Zavřu oči, vdechnu letmý dotek.
Pak odejdu.
Rozervaná.
Proč?
Pro ten pocit,
že chvíli jsem byla chtěná.
Pěkné a niterně procítěné.Velmi se mi políbily Tvé verše Majdi. Opravdu krásné.
22.11.2024 23:40:52 | Jarunka
... ten pocit bývá někdy vzácný, jako šafrán; to znám... a děkuji... JT
03.07.2024 22:27:23 | mravenec
Je to tak... Mám radost, mravenečku :-) žes ke mně zavítal a že tě moje řádky oslovily :-) Já děkuji...M.
05.07.2024 15:18:52 | Majda
nádhera!*
03.07.2024 22:03:15 | Sonador
Ale tak toho si opravdu považuji :-) Sladce se mi bude usínat :-) Děkuji!
03.07.2024 22:07:32 | Majda
ST*
Buď šťastná
Byť ... rozervaná
Buď šťastná
...
Vše co je
Se může změnit.
***
Ať se Ti daří.
30.06.2024 11:27:53 | Fialový metal
Moc děkuji za milá slova :-) Šťastná jsem, to zase jo a mám s být s kým :-) Tohle dílko je takový povzdech, kdyby nikdo takový nebyl...
03.07.2024 21:56:39 | Majda