Arcanum mirabilis (Podivné tajemství)
Nenávist, něha, blaženost a rozmar,
Staccato srdce.
Ptáci západu slunce
bezmocně bojují proti úzkému vitrážovému oknu.
Peříčka, třesoucí se, letí do výklenku...
Prsty pomalu bloudí
po nervózních krocích tkaniček.
Amo et odi. (Miluji a nenávidím.)
Oddělují, zatím jen látku
hedvábí, saténu. -
Nebudou muset tápat...
Vášeň proniká do studny mysli
vlákny řas.
Zdrženlivost, kritiku!
Skutečný význam? – sám nevím.
Locus delicti. (Místo činu)
Pohledy, vzlétající, bezvládně klouzají
blíž a níž...
Pamatuješ? Poprvé je to vždycky náhodně.
Tvůj rozeklaný chladný jazyk
vyšívaný perličkami
s příchutí moře...
Všednost proměňujeme v potěšení.
Ars amatori. (Umění milovat)
Propletené tajné kódy
znějí hlasitěji a hlasitěji.
Skrze symfonický šepot břečťanu.
Blížíme se ve strachu
k temné štěrbině, když jsme ztratili cestu.
A bez přípravy skočíme dolů!... -
Už nemůžeme být spaseni.
Ora pro nobis. (Modli se za nás)
Je úžasný, jak latina (mrtvej jazyk) ti to dílo neskutečně oživila. Skvělej nápad, síla v něm! Líbí se mi to moc.
04.07.2024 21:40:42 | cappuccinogirl