ozvěny životů

pohyboval se za psí
v uzavřeném objektu na povrchu

dvorek
s vysokou zdí

výhled ven
je zatarasen

psí nachází cestu a mizí

za čtvercovým průlezem se rozprostíralo

okachlíkované podzemí

rozhlížel se vpravo i vlevo
a nevěřil příliš jestli tudy povede cesta ven
ale na povrchu jsme to již prozkoumali


vydal se vlevo
a stál u velikého obdélníku
nabízející světlemodrý ručník
který lze odtrhnout jak list bloku

překvapen tyrkysovou krásou
neváhal

a vtom se zjevila přítelkyně
s níž už řadu let nesdílí život

nekritizovala že utrhl veliký světlemodrý ručník
jen připomněla - není asi zadarmo

a skutečně

ve velikém svítivém obdélníku trojmístná cifra
v rozmezí 700 až 870 korun

pokusil se odtržený list
vrátit do bloku

což nešlo

a přítelkyně stála a mlčela

nějak to přišpendlil a dál jsme šli prostorným podzemím

psí už asi někde vpředu

ocitli jsme se na nějakém parkovišti bez všech strojů

už jsem cítil že brzo budeme venku
protože se mi dostavilo vidění

které občas mívám a tak jsem věděl že nad námi je silnice

ale ne

my tu zůstaneme a počkáme až nebude pršet

řekla najednou moje maminka

chtěl jsem namítnout že nejsme doma

a možná to světlé modro měl přinést


mamce nevadilo že jej nemám a začala ladit rádio

a u toho říkala

kde je můj bratr s ženou v mládí

a ukazovala mi jeho fotografii


slyšíš?

to jsou šumové signály středních vln

ano slyším
ale jsme stále v podzemí
na povrchu by to hrálo lépe


a přišlo mi po váhání zapojit do zdířky rádia anténu
jejíž konec vedl ke stropu železné kolejnice držící
vysušené betonové panely

i když to je uzemnění
anténa s malou nadějí


už to nešumí
zní tichá čistá vzdálená hudba

a vtom jsem se probudil a přemýšlel o snu

kde pokračují v hlubinách vědomí
naše přerušené vztahy

po ztrátě lásky
po smrti

jak dál žijí …