Přemýšlím
Pěšinkou tvé čisté krásy jdu tam, kde tě cítím…
nedám se obelstít… kvítím,
co voní dní nemnoho,
až náhle pak, jednoho…
dne se ztrácí
a k radosti vrátí
tě… ptáci…?
Jejich zpěv…?
Ne, ti nejsou svatí…
Nebo tě ovládne hněv…?
Kde jsem byl,
když střípky těch nejtišších chvil-
každá je jiná, přec dodává sil-
jsi slepila své duše zlatem,
já brodil se prachem i blátem;
jen abych s tebou zas byl…