Laň
Zahlédl jsem plachou laň, v očích měla slzy.
Natáhl jsem dlaň,
však… asi příliš brzy…
Je stejně plachá jako smutná, a přesto den s ní sladce chutná;
podobně jak noc, když ruka na pomoc
nabízet se chystá…
Ach ano, lovec jsem, ach ano,
Bohem mi to dáno
bylo kdysi… do vínku…
a teď, když v duši listuji
a slepoty své lituji,
pak náhle najdu… vzpomínku…
Pojednou je jich na tisíc
a já nacházím stále víc…
jich…
A sám pokorně ptám se:
„Pane, je to hřích?“
Připomněl jsi mi Kersko,jak sem holky chodí a přebíhají silnicí,ty krásné holky a já se modlím do jejích očí, musíte to stihnout a silně brzdim.miluji jejích přirozenost a člověk v lese má být opatrný a omluvit se nebohými milackum, že prostě lidská společnost tam dala silnicí.
31.07.2024 21:58:10 | mkinka