Netrap mne

Netrap mne Lásko zamlklá
co žaluješ závist na lukách

nemohou ti říkat
pohladit a dokola mi loknou neuhýbat

asi pohodím ti šípky za sivé dolíčky
aby ses pompézně polekala
a virtuózně se se mnou semknula

chci tak moc být hrdobnou krví
a dvojím průzračnem povstání...



Hle, tady amor střílí z praku na kachny
a my zahučíme
hoplá, do měděné širé vody

budem dělat, že jsme elastičtí plavci paryb
s vířícími ponory kříšťálových jiskření
a on se za nás postaví
toho solárního dne slávy štěstěny
a polibkovaně tkaného ostenu podvečerní dámy

až na ty její šíje tenoucí a plytké
jímž kazajky hvězd obtočí kosmos
i rozperlenou náruč
když ovití tak líbezně střásá
vítr strání lehce mrazivý.