Zamilovanost po traumatu

Nemohl jsem usnout tuto noc,
Vrtěl jsem se v posteli,
A tak jsem si sedl na parapet.
Koukaje z okna na noční měsíc,
Čekám až mi napíšeš.
Z čiré myšlenky o Tobě,
Srdce mi skáče z hrudníku,
Musím se křenit s úsměvem,
Cítím jak moje tváře se červenají.
Můžeš si myslet, že Tě jen chci na jednu noc,
Ale pravda je taková, že dokonce se stydím přemýšlet,
Jak Tě jednou něžně políbím na Tvé rty,
Mezitím co opatrně Ti hladím vlasy,
A cítím Tvé doteky na mém těle,
Hledaje kde uslyšíš můj rytmus srdce.
Jsi jako kdyby zakázané ovoce pro moji psychiku,
Ne že by nemám dovoleno Tě milovat,
Jen mám strach že se příběh se špetkou traumatu opět stane.
Je to jako jsem ohen,
A ta láska je voda.
Voda ukápne na mne,
A je po mne.
Ale u Tebe,
U Tebe,
Můj plámen ohně má víc jisker,
Neuhasám,
Mám víc přání,
A jedno z nich je Ti natrhat kytičky z louky,
Kouknou se do Tvých očích,
A zeptat se,
Zda-li budeš má žabička,
Má dušička,
Má partnerka,
Má láska,
Se kterou udělám vše,
Co si my oba přejeme.