jmenuji se déšť

některým čas vyhořel
některým vymrzl

my obyčejní pláčem sůl

v slzách

ušlápnutě udivený
bojím se i nadechnout
abych
nepropíchl veselé balónky plněné jistě héliem
když přicházím s růží

a snad po desátý už budeme pršet ze sladkých snů


ale už lampion vdechuje tvoje celé stínové poetično
které jsi milostivě nechala
na skvoucím porcelánu

nezdá se chrápající jméno příliš živé?

jednohubky se napichují plastovými šavlemi
a odkládají na okraj

u alabastrové věže

ale hvězdář by zajisté

je napíchal
do dekorativního ovoce na stole
a pozoroval ubrusové hvězdy



jen kdybys básnířko neustále nešimrala bosou nohou

znamení

že na seznamovacím večírku
u tvých křížovkářských rodičů
se toto nedělá

…


nuže

a jste ubytovaný?

…

z cest

asi bych měl s láskou běžet
ale hlídám si konverzaci


ano
jaké bude dneska počasí na tři


.



v hotelu za koncem jmenuji se déšť