Čtyřicátý devátý dopis lásce

Anotace: Harmonika 2024

Vezmeš mě do koupelny,
až budeš nahý?

Koukám se na polštář
a přemýšlím,
která strana Ti míří
přímo do očí.


Proplakaný polštář
a vzpomínky
v obrazech prostoty
sezóny barev
těkavých smyslů.

Už je srpen.
Kde jsi Ty roky?


Jen rozkrok tlačí
a nic.


Odjíždí vlak,
který mě nepřijme.
Místenka příliš oblečená.


Prozatím.
Kroky do nebe nejsou pro dva.


Asi píšu zbytečně.
Osprchuji se sama.

Lásko má.
Promiň,
že jsem o Tebe stála.


Cesta bez dotyků je strmá
a zamilovanost drahá.

Zuby skřípou
jako brzdy rychlíku.

A co si dát opakování
po letech...


Pořád věřím.


Divný svět.

Adie, múzo mých lyrických vět.