Padesátý dopis lásce

Vzpomínám,
jak hladil jsi mě
prsty u nohou
a chtěl drbat záda.

Snad předehra
a slova
vděčností se rozklepala.

Tvůj nebyl ten pravý,
ta má nebyla pravá.

Okamžik
v trefný
spád lyriky.


Souhra mezi rty
a náruč vlády.

Byla jsem nemocná,
když jsem odcházela
a ztráty se bála.


Vlak odjel do nenávratna.

To naše báseň zasténala.

Oba víme proč.

Kruh, slzy, odloučení
a zmatků koš.