rozfoukané tebe

ó ó ó
cizinko z nároží stepujících růží
jaká jsme šachová partie
na černobílých sedadlech vozu
kde taxikáři vezou slzy

ó ó ó

jak bídná stanoviště s vínem
zabezpečena klínem

a stehna touží v tmách

noc sténá dotek
hvězdná ach

ach ach ach dívko

ó ó ó

k čemu jsou okázalé v důvěře
když se díváš na dveře

a tvůj muž nepřichází

ó ó ó

jaké jsou asi lucie
jejichž vínko

přiléhavé šaty bordó
na čtvercích ježíš

a král svěří věžím

zatkněte ji nahou krásku
zatkněte kozaté duo za otázku

ó ó ó

už nejde o lásku

po tanci doteku dáme si odrazku

opři se o pedál
písty mají hlad jak pysky říčních katedrál


zítra on vodě psal

rty jsou pro otisky

život popsal rohy

třásl ti rukou abys to doplaval

ó ó ó

má tam být choď

to srdce ti tepá kdo?


vzducholoď


vychladlo zaplálo ještě mě hrát hřálo


ztracená kontrolo

piš něze osobo

jedeme na slovo a ono těžkne a píchá


z tetování se na mě směje motýl

dýcháš lásko dýcháš


břicha hřích a

jen to prázdné sedadlo po tobě mi zůstalo
a vlání vlasů

náušnici jsi ztratila když kousl tě do ucha šepot básníka

…

od těch dob je verš volný pilot za nocí letadla

a ve výškách je tužka

vítr

letuška omládlá zase to odhadla

ó ó ó

trojspřeží plamínků ohně však jednoho


běží

běží

běží

… a já dýchám stěží

necháváš mi báseň u zádveří


že by to vrzalo

a srdce odňalo od svítání do nocí

do nocí

do nocí

tělové pomoci a dál už jen katapult rozkoší kde to chci


rozfoukané tebe