Černá Hodinka
Černá Hodinka
Černá Hodinka
Prší,
černou hodinou bdím
a všechny krásné vzpomínky
jsou minulostí.
Prší
a ten déšť
místo aby chladil
strašně pálí.
Prší,
sůl do ran
všech svatých
a bratří.
Železitý příslib
krve
rozkousaných rtů.
Když prší
a jinému
Tvá
láska
a
ten déšť...
patří.
Prší,
černou hodinou bdím
a všechny krásné vzpomínky
jsou minulostí.
Prší
a ten déšť
místo aby chladil
strašně pálí.
Prší,
sůl do ran
všech svatých
a bratří.
Železitý příslib
krve
rozkousaných rtů.
Když prší
a jinému
Tvá
láska
a
ten déšť...
patří.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Tady v Poříčanech často vypadává proud, tak si svítím mobilem, abych nešlápla na kočičku. Ta mourovatá si myslí, že vidím také v noci a neuhne se.
Kocourek má lepší sluch než já a než Minka, slyší auto hodně dopředu.
Ostražitost mi dává klid, když ho pouštím ven.
O Mkinku se bojím, ale ta často sedí a rozhlíží se.
A básnička je originální, bolavá a upřímná. Je tam srdce a kus vesmírné
energie z nedosažitelného a nepopsatelného artefaktu, který je nepřenosný.
19.08.2024 21:26:18 | mkinka