Umřeme

Jednou si budem navzájem,
na hroby nosit květiny,
až naposledy zavlajem,
vlajkou černou v naše poslední vteřiny.

Jednou z nás život vyprchá,
jak z pampelišek chmíří,
a tak se ptám, kam teď zdrháš,
a kterou cestou temnou já mířím.

Jednou až dopijeme poslední kávu,
pocítíme změnu srdečního tepu,
a žilama projede něco, co připomene lávu,
a pak pocítíme vlnu chladu.

Tak mi teď a tady řekni,
co teď zkoušíme,
všechno mi pověz, pochval, vytkni,
vždyť stejně brzo umřeme.