Miluji tě, ráno

Krátce po probuzení
začínám obchodovat s ránem
aby mě nepouštělo za své hranice
jelikož mě tam většinou nic dobrého nečeká

Zkouším to i přes city
říkám ránu jak ho miluju
a že ho nechci opustit
jasně že je to sobeckoismus

vždycky mi s úsměvem říká
že zase přijde

Někdy mu vyprávím o poledni
jaký že je to sráč
že je to jen o jídle
žádná láska

někdy mu říkám o mučivém večeru
jak mě v něm únava vypaluje oči
objetí kohosi je spoutané v řetězech
někde v koutech srdce

Ráno mě láskyplně poplácá
po pustině hlavy
a úplně pokaždé

mě stejně opustí