Jsem miláček nekrofil

Červené zelí
sladká kyselost
v bytě mnoha čpění
tož tě Božka miluji
i když mi chutnáš
jak toto nadavující blé.

Za ty léta těch sraček
a hmyzích náletů vajíček
je pro co hnít v hluché tichosti
pro vyžrané kostře dekadentní lítosti.


Nemel zase asi pantem
nebo bude bič v prdeli
a vařící čaj ti do držky vrazím
abys vědělas, proč tu tvrdneš
jak ta svině na talíři
co ještě na něm kvičí
a rypák si o okurku ničí.


Jsem miláček nekrofil
a za lásky budu zvrácený rád
a v osamění nicoty nerad
to bych vzdechl z toho mrtva
chá, anorektických dam
chachá, hihňám se Jokerovsky
tak brzy naviděnou hladový krkavci.

Klovte
zobte
a bulvy žerte

Bůh to zřejmě neuvidí.