věŘIŤ

V lásce svého objetí, vnímám to dojetí.
Chtěl bych znát co cítíš, vědět to co jen ty víš.
Chvíli prohodit si role, ty nahoře, já dole.
A pak znovu v sobě.
Dyť víš jak to myslím.
Vědět, co ten druhý v sobě má,
v pocitech co nosívá.
Být ti blízko, ne s každým dnem dál.
Ano jsi mé štístko, no a, že jsem se zamiloval.
Já se toho nebál, možná tak jako se bojíš ty.
Nevím.
Otevřel jsem Ti,
pak zase všechno schoval a vrátil se do věty.
Tobě z pismen každé mé objetí.
Stydím se. Jestli pak ještě šíp přiletí?
Věřím.