Co říkáš?

Co říkáš?

Anotace: Samota duše 2024

Jsem zmoklá
a deštník
je na pár věcí.
Obličej shrbený
do cáru emocí.
Uvnitř meluzína
a v duchu
nevyřčené drama.

Miluji Tě,
ale zastavuje
se mi pusa
v hrotu všeho dění.


Jen mlha
a střípek z dálky.
Vzpomínám na naše nahé my.

Nevěřím konci
v podpoře vědomí.

Kde?

Prší na oděv zmáčený.

Neosušíš ani sny.

Svět promočený.
Autor mkinka, 09.09.2024
Přečteno 113x
Tipy 31
Poslední tipující: IronDodo, jort1, mravenec, Marťas9, MatyhoZmaty, Marten, Ž.l.u.ť.á.k., Jan Kacíř, Anfádis, Tomcat, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

... tak proč to ".... my" nezopakovat... s ním... děkuji...

10.09.2024 21:35:33 | mravenec

líbí

Objimam virtuálně

10.09.2024 21:42:07 | mkinka

líbí

prší - a déšť je očistný nejen svou symbolikou jistou

prší - a smyta všechna chandra předchozí je doby

prší - a nová vláha vtéká hlouběji - by rozvolnila místo
pro nové klíčení, které pak svými květy omámí i zdobí

09.09.2024 10:48:09 | šuměnka

líbí

Krásné řečeno.

09.09.2024 10:53:25 | mkinka

líbí

krásné

09.09.2024 10:21:11 | Bosorka9

líbí

Objímám a děkuji za podporu deštivé poezie.

09.09.2024 10:25:41 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel