Poločas rozpadu
Stačil tvůj jediný pohled
Aby v mé galaxii nastal poločas rozpadu
Jsem bez jediného úkladu
Nastal zmatek v celé mé galaxii
A tak se ptám
Jsem v celé galaxii sám
Od té doby, každé ráno
Mně v hlavě v zádech mrazí
Když vítají mně tvoje oči
Tak v celé galaxii nastává zmatek
Tvůj pohled na mně útočí
Máš všechny zbraně světa
Z tvých očí přišel frontální útok
Už není kam se skrýt
Je to kobercový nálet
Který všechno živé drtí
Tak už prosím zpomal
Nech mně alespoň se nadechnout
V celé mé galaxii nastal zmatek
Uvnitř galaxie, nastal poločas rozpadu
Začíná to každé ráno
A tak se ptám
Jsem v celé galaxii sám
Všechno, co jsem znal
Nastal pro to, poločas rozpadu
Pro tvoje vlasy
Pro tvoje tělo
Pro tvoje ústa
Až z toho mrazí
A tak se ptám
Zůstal jsem na to v celé galaxii sám
Pro tvoje vlasy, tvoje tělo, ústa
Až uvnitř z toho mrazí
Jsem v celé galaxii sám
Nastal můj poločas rozpadu ...
inspirace : www.youtube.com/watch?v=imOUKPruPHk
V tvý galaxii se všechno zajímavě točí
kolem očí?
Těla... by možná chtěla!
Tvá duše a srdce v kolotoči vesmíru
a emoce jim jen jedna JEDINÁ švadlenka šije na míru...
Zmatek a chaos ve tvý hlavě
dal vzniknout tomuhle komentu právě:-)
však neboj...zapadne, kam má...
černá díra už je hladová:-)
12.09.2024 13:52:07 | cappuccinogirl
každý má svůj vlastní Vesmír, svoji galaxii
a může připadat si občas hodně sám
proto si svoje další sféry tvoří, entity, co žijí
a nebo aspoň mluví mnoha hlasy sem a zase tam :)
i zmatek vystřídá klid
než zas se prohodí
to je chod bytí,
má to tak být
něco nám drhne, jiné lahodí
pro rovnováhu žití
12.09.2024 10:28:06 | šuměnka