Otevři své srdce

Kdy Ti dojde, že bez lásky existence bolí,

jak stín bez svíce ve tmě se ztrácí

Srdce však po ní velmi touží,

ač hlasy tiše k Tobě mluví

 

Čas se vleče jako pohádka bez konce,

jak vánky ticha na podzimní lince

V očích se odráží smutek,

čekám na chvíli, kdy znovu najdu útěchu

 

Stíny v mém srdci tančí,

snad po cestě opustí mě trápení

Ve svitu měsíce myšlenky plují,

hledám naději, která mojí duši znovu rozjasní

 

Ve Tvých očích se jiskra lásky vytratila,

jak obláček páry se najednou vypařila

Ztracené sny se pomalu rozpouští,

srdce se ptá, zda se ještě jednou spojí

 

Návrat Tvé lásky si toužebně přeji,

jako květ znovu rozkvět po dešti

Každý den bez Tebe je jako prázdná píseň,

srdce v touze zpívá: "Otevři své srdce lásce!"