Pro...Móňu...

Na tvoje oči musím stále vzpomínat,
a je mi teď smutno najednou,
chtěl bych tebe a nic víc nevnímat,
sdílet s tebou lásku prokletou.
Už tu ty situace byly
víš že sem tě měl vždy víc jak rád,
ale vždy mi jen zbyly,
slova v básních co všechno sem ti moch dát.
Stýská se mi po tobě dál,
a chci se zbavit toho pocitu,
já se asi v holkách nevyznám,
je mi ale krásně když si tu.
Je to tím že tě rád strašně moc mám,
kamarád s tebou chci navždy být,
si nejlepší holka co znám,
větší štěstí než naše setkání sem nemoch mít.
Snad se nemýlím když říkám,
že mě máš taky ráda,
díky vzduchu dýchám,
díky tobě mám zas kamaráda.