Cítila jsem
Jak mé srdce cosi laská
Lekla jsem se
To snad byla sama láska
Na brány duše rozum buší
Přijdeš o svůj jistý klid
Lepší je mít city chudší
Nechci však jak žebrák žít
Milovat je někdy vinné
Mí andělé nepovědí
A Bůh? Má mě rád
Nenutí mě ke zpovědi
Říká si
Hlavně že netáhne z ní
Chlast
Pardon
Chlad
Anfi, bez pardonů, tahle je skvělá... A že se biješ za srdce, tož na to mám chuť si připít :-)**
22.09.2024 09:59:40 | cappuccinogirl
Cappu, s tebou si připiju ráda na cokoli. I na peklo třeba...klíďo píďo
:)**
22.09.2024 10:01:43 | Anfádis
lásce a pro lásku vždycky fandit budu
ať dnes a denně máš ji ve svém sudu
naloženou pro kdykoli..i ostatním
a koupeš se v ní - já o chladu sním :))
22.09.2024 09:14:31 | šuměnka
Chlad... ne, ten jistě ne!
Tím chci řict, že jsi velmi vřelá, samozřejmě:-)
21.09.2024 19:14:29 | Ž.l.u.ť.á.k.
zdálo se mi o obrovském sumci v průzračném jezeře...odplouval od mne někam do hlubiny...snad je to dobré znamení...a jestli není...kdo tím bude vinný
21.09.2024 11:24:41 | zase já