Úsměv

Vidím tvůj úsměv na tváři
Jako sbírku plnou koláží,

Koláží vkreslených do mraků
Na nebi všedních zázraků.

To vše se stává ve chvíli,
Když barevní motýli

Spočinou na tvých rtech,
A tak vždy zastaví můj dech.

A do morku kostí
Zakousne se pak zlostí

Pravda,

Že tvůj smích
By snad mohl být pro mne hřích.

Má lásko, zatím jediná,
V duši se hluboko zatíná

Bolest.

V tichu spadlého špendlíku
Mračíš se už jen ze zvyku.

Ale to, co hledám, neztratíš,
Nevidouc mě tím utrápíš.

V čase trpkých jeřabin
Bodá tak silně do slabin.

Tak hledám vzácný okamžik,

Jako jehlu v kupce sena,
Jako zlatý prsten ze dna

Moře.

Je sladkou vůní šafránu,
Když rozzáří mě po ránu,

Jak všední a přitom vzácný.