sNÍdáš

Melu hovna,
do svého prázdného dna.
Měkký jak vata,
ta má 57 tvář prokletá.
Vždyť už mě poznámkový moc dobře znáš.
Vnímáš .
Miluji to procítěné psaní,ve smutku, nebo zalaskovani.
Zvykl jsem si bez snídani,
jsem rád, že ty mě snidaš.
Dobrou chuť v krásném ránu,
pak na míse se sejdeme.
Dvě půlky, jak dvě srdce visic na lanu
vstříc novému vyjdeme.