Po vzoru Čachtické paní...

Až mě zklameš v jeden krásný den,
zavřu tě do svěráku na zlobivýho kluka,
možná budeš kapku překvapen,
jak pekelná budou tvá muka.

Do srdce se ti pomalu zaryje pár hřebů,
teď jde o to, jestli ti to srdce nechybí,
ocením, když bude to bez řevu,
sousedi by se asi divili...

Pomalu rozmačkám tvé kosti,
nářadím od Čachtické paní,
Na tvém mase pochutnaj´si hosti,
na obličejích masky barvy vraní.

Nakonec koupel dám si ozdravnou,
nejlepší je z krve mladíka,
tak přípravu dej si pořádnou,
než začneš mi lhát a hrát andílka...