Občas jen přemýšlím,
co ten pocit znamená,
když ležím a hořím vším,
jak svíce plamenná.
Zas zebou mě ramena,
a v uších hučí,
duše má zmatená,
a srdce?.. Buší...
Buší mi touhou,
a buší mi životem.
Co když za chvilku pouhou
my už tu nebudem?
Buší mi pro nebe,
a buší i pro tebe.
A když umí to moje,
ptám se, co dělá to tvoje?