Hledal jsem tě v deštích,
ve vůni spadaného listí.
Přicházíš jen ve snech,
malovaných štětcem.
Nikdy na tebe nezapomenu
(Nemůžeš zapomenout, co se nestalo)!
Jednoho dne zmizíš beze stopy,
jako ta hvězda, která vychladla.
Déšť, jako vzor na skle,
kreslí podzimní vyznání...
Čekám na tebe, lásko,
hledám tě, hledám!..
Ale jen sen a nic víc.
Déšť, déšť, déšť a vítr.
Podzimní světlo v mém okně,
a ty nejsi v tomto světle.
Ale je...to, že ji nevidíš
nic neznamená...
jen zavři oči - potom přistup blíž
a zadrž dech - a uslyšíš - jak do kapek je rozkrášlena :)
26.10.2024 09:49:18 | šuměnka
Podzimní pochmurno.
V dešti
i lásky odlesk
zdá se být...vzdáleným.
Snům přidá barvy.
Snům...umožní cokoliv
.
Hezký večer Honzí.
Pěkná je, i když trochu posmutnělá.:)
24.10.2024 21:58:52 | jenommarie
Maruško moc díky, jsem rád že si zas tady. Báseň je posmutnělá ale život ne a to je fajn. Hezký večer i Tobě ;-)
24.10.2024 22:01:42 | Tomcat
Tak to je fajn.:);)
Ještě že básně unesou mnohé myšlenky
které se jen tak převalují..
a odletí s písmenky.:))
Děkuji a snad se ..zadaří i občas nakouknout.
Měj se krásně*
25.10.2024 10:47:43 | jenommarie