Síla lásky

Má se za to, že láska přenáší hory,

to spíš žralok vzdá se cesty zabijáka,

moc lásky slábne, kde zájmů zuří válka

a hadí žárlivost plazí se ven z nory.

Znám ty šťastné chvíle, když v rozkoších těla

vše krásné zdá se a milost plní duši,

sám Bakchus závidí, jak nám něha sluší

a píseň radosti kol vše rozezněla.

Znám také zrady srdce bolest ukrutnou,

skon vůle k životu, kdy touze po smrti

sám rozum čelí a tělo k žití nutí,

aby okřál duch a nemohl uvadnout.

Pro lásku bych býval obětoval všechno,

nic nehleděl jsem na pomíjivost její,

kdo touží, vášně slast ze srdce mu přeji,

až ztratí rytmus sex, zatančí si techno.

Hrál kdosi na hoboj