Cesta spirálou
Cesta spirálou
Odpuštění
cestou je k naději
duši osvobodí
a vznešený král úlevy
z hlubin se vynoří
Až spirála času
doběhne svůj věk
odpustíme životu
že jsme ho mohli žít
a v dalších životech
se navracet
Podej mi ruku
a usměj se očima
půjdeme spolu dál
něco možná končí
ale cosi kouzelného začíná
Pojďme se
v každém dalším životě
milovat
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Zdravím kroutivou Rafinku, co svítí, trčí a vrní. :-) Myslím, že odpustit (a někdy i sobě samému) je umění. Teď jsem četl román o nějaké dívce s traumatem, která se rozštěpila na několik různých osobností. Musela se s tím vypořádat a odpustit každé z těch částí zvlášť. Měla v sobě Náměsíčnici, Ještěrku, Popichovačku, Vraní dívku, čínského chlapce filosofa, psycholožku a nevím, koho ještě. :-) Konec je moc krásný a moc se mi líbí ten obrat se spirálou. Usmát se očima.. :-) Taky souhlasím.
30.10.2024 16:38:27 | Dračí