Víc už ne
Víc už ne
Už nechci myslet na oči skleněnek,
ne na ty, co zvláštně jeví se navenek.
Pomněnkové oči, Ty mi upírané jsou,
musím zůstat z dosahu, byť zas mě k sobě zvou.
Už nechci myslet na to, jaké by to mohlo být,
ne s Tebou, pane ctihodný; chci pro svou duši klid.
Odejdi, ať nebolíš, ztrať se v temném lese,
ať mé srdce odchod Tvůj co nejlépe snese.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
