Život vždycky
Něco
Nějak
Prostře...
Není jednotné menu
Někdo to rád horké
Někdo na vidličku
Někomu tlačenka v papíru
Je šitá na míru
Láska chutná...
Kde není, hostina je smutná...
Ale každý den je jiný
Co dnes nechutná, na to se zítra mohou sbíhat sliny...
Apetit se mění
A mění se i osazenstvo stolu
Hvězdáři... smutkům zakroj
A úsměvem si okořeň... aspoň trošku*
03.11.2024 11:28:44 | cappuccinogirl
...děkuji menu ale on hvězdář má asi půst
nebo už ho do hladomorny lásky pusť?
tam budou i chlebíčky nebo medové větrníčky
v cukrárně při svíčkách
ale nebude potom hladová básnička?
03.11.2024 12:11:29 | J's ..
Od hladomorny nemám klíče, hvězdáři milej...
I kdyby mi je někdy život nabíd, určitě jsem je zahodila*
03.11.2024 19:45:44 | cappuccinogirl
to je mi jasné...
ale hvězdář byl zrovna uvnitř anebo venku?
03.11.2024 19:58:04 | J's ..
Jak tohle zjistit???:-)))
Hvězdáři, hladomorna uvnitř je zlá, ať se ten hlad týká čehokoliv...
Tož raději pojď ven...venku je nebe plný hvězd... tvá doména*
03.11.2024 20:13:42 | cappuccinogirl
obdivuji Tvoji tvorbu. * přání klidné neděle. :-))***
03.11.2024 03:18:06 | Iva Husárková
děkuji, to je ještě ten lepší div, i když ono asi není co řekl bych a šel se podívat na listí v zahradě, kde sotva obdiv dá napít bytostem, když už není slunce a jitrocelé..
a v altánku zapomenutý odšťavňovač vzpomíná na jablka a ledové ruce
kde jsem klečel u stromů
a pozdějc z obdivu se stane takový údiv a mlčení a nakonec to všecko pomine...
to už znám
jsem na zemi
je neděle
a pěkná klidná zachumlaná do peřin s nepsavci nespavci ale hřeje
03.11.2024 10:58:12 | J's ..
mám ráda podzim. tady sluníčko svítilo, i když ráno mrzlo. ledové ruce, upřímné srdce. * i když navenek člověk mlčí a vypadá, jakože je moudrý a soustředěný, vnitřně může být ukecaný až až... mívám panické ataky. a taky často myslím na ty, co odešli... :-))***
03.11.2024 11:13:28 | Iva Husárková
dáme zavděk ohni v kamnech
zvlášť když mé srdce nehřeje
zahrada lásky má bílý nádech
a já bosky jdu v závěje....
a už jsem tu
tak hezký večer přeji, já na ty co odešli myslím každý den
což bude asi tím že tu se mnou není skoro živá duše
to skoro protože jsem tu se stromy
ale oni mě nechávaj zadumaného na opodaném listí
dnes mi tam bylo velmi chladno
ani né tak na ruce protože ruce mívají kouzelnické rukavice
a pracují
jenže jaký já jsem kouzelník
že nechal jsem zmizet z výšky nůžky na větvičky do popela pod stromem
a vlastně i tu zahradnici postrádám
dnes bude jasná noc
ani to tekuté ovoce jsem nestihl přichystat že se snad jezdec ze soumraků
těší na jiskřivost hvězd jak to souhvězdí labutě co právě venku na podzimním nebi zazáří
03.11.2024 17:23:19 | J's ..
"až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.“ (John Lennon). bude líp! :-))***
04.11.2024 03:36:24 | Iva Husárková
k jakému slunci? ... těžko se mohu pohnout nebo otočit protože mám zrovna teď bolesti... pomalu se blíží trojmístný kód ale přemýšlela jsi jak to myslel?
kdy je člověku nejhůř a může se ještě otočit...
04.11.2024 18:57:24 | J's ..
to je mi líto. možná to myslel tak, že otočíš myslí. a nasměruješ svoje vědomí tam, kde to není smutný a pitomý... :-))***
05.11.2024 03:36:40 | Iva Husárková
nemusí Ti být líto
a co když poslové bolesti tu pohnutou mysl ještě předběhnou
ztratím potom vědomí nebo si budou myslet že jen spím
ale teď nespím
tedy zatím je ovládám
05.11.2024 12:31:43 | J's ..
Překvapení střídá napětí...
Název k vidličkám rozhodně nesvedl mě
následné napětí nečekaného děje podáno mistrně a ladně!
02.11.2024 15:49:40 | karolinakarol
to jsem si právě říkal jestli některou která to čte nebo čtenáře svedu vidličkama
nebo že to jsou moje ruce které to píší a že už bych s nimi mohl chrastit
ale tak nebudu nikoho děsit (úsměv:)
vidličky jsou tady prostou narážkou na můj život bez lásky...
dá se to vysvětlit tak že bez lásky neumím ani prostřít
a tak hostina se nekoná neboť to obvykle odfláknu a jím dvěma vidličkama
že asi teda nemám nůž
respektive pravý muž má svůj nůž
ale já asi nebudu ten pravý
protože kdyby ano jistě tu je se mnou láska...
mimo to moje mamka měla na francouzské berle takový doplněk
který měl zabraňovat smeknutí berle třeba po ledu
což v určitém pohledu jde vidět jak vidličku taky...
ale mě se teda zatím týká ten stav svobodného starého mládence ...děkuji
02.11.2024 16:44:37 | J's ..
tohle je víc - než promluva
četla jsem snad 5x za sebou
a jsem tu víc než ohromena...!
se dvěma líp se podumá
se dvěma hra je větší hrou
a tebou vystavená neskutečná scéna...
:)
02.11.2024 09:15:52 | šuměnka
jsem rád že jsem směl ztvárnit charaktery těch mužů
kteří mi byli nablízku když jsem byl mladší...
předali mi to co jsem potřeboval loni...
to už jsem neměl lásku několik let
pravda
to ještě byla naživu psí
kterou jsem jsem ztratil záhy po taťkově odmlečení...
ale já zde vzpomínám i jinou lásku která byla se mnou chvíli
právě v těch rozbouřených časech života...
...loni po úrazu jsem byl i nějaký čas o berlích
a tak nějak se to celé asi promítá do textu atd... ...děkuji
02.11.2024 14:50:20 | J's ..