Shahd

Shahd

přivírá oči
při svíčkách
ve vánočních krabičkách
a nemusíš se ztrácet že je nov
stačí když mě zříš
v milostných básničkách

dívají se dívají tvé slzy plné slov

ta jemná tajemná
dnes viděla tě plakat ve dne?

arome jaro mé!

to je čas kdy šustí listí
a holé stromy mají moudrost ve tmě
že nechal jsem ti esenci

mandlové srdce a němé štěstí?

sny laskaly jívy
abych ukryl svou duši
ve stromě
že ty jsi chtěla se mnou vanilkově spát
to tvoje třpyty na vlasech které se nade mnou čile rozvlnily
kradl jsem polštáři
vzdouval s nimi moře

a víš že

milerád

svedl jsem tě

prstýnkem z pomerančové kůry
křehký svitek to on tebe bude hřát


a kouř ti už začal vonět
toužíš se nejen slovně rozplývat?

bezeslovně

to ví i vděčný kosatec

vítr dul a převrhla se svíčka

dýcháme

nenasyceni svitem

na večírku
na orosené dece
na loži bez nebes
jak ti javoroví milenci

na dlani listí s ojíněncem

co mám chtít víc když cválá listopad



hledám tě
na špatných místech

nádech výdech

slečno se srdcem smím prosit

tančíme

jednou to přijde

podzime

vůně lásky

jen ji rozeznat

než slétnou sněhové vločky

k jasmínové řece


ta drobná kvítka z vlasů začnou se zamykat
a sníh v mém království ledovém
ten nesmí nesmí na jasmínech zkoušet prstoklad

ztracený vesmír našich doteků

mizí stopami vzpomínek mezi tekutými písky


chtěli jsme tančit s podzimní vichřicí
ale již něze zlátnou obelisky

amore jaro mé!

proč jiné verše znějí
proč jsem nezvládl včas ty hvězdy jinak znát

tají

a mám jen jméno dívky tisíc nocí její