Bylo mi osmnáct
a Tobě třicet
a úplně jsem se
z Tebe podělala.
Byl jsi můj Mácha
a já Tvá Lori,
i jsi mě tak miloval -
jestli vůbec...
Tebou paralyzovaná,
zahnána v koutě
jako malý králíček
posvátnou kobrou.
Malý, hloupý králíček,
co měl strach
jen mrknout okem,
aby něco nepokazil.
A pak jsi mě nakonec
stejně schramstnul.
A víš, co je nejhorší?
Že dneska mi je třicet pět,
jsem máma tří dětí,
mám se už docela ráda,
ale kdybychom se znovu setkali,
zase bych se z Tebe podělala...
(11.7.2024)
Dnes by ses již nepo..., poněvadž bys věděla, do čeho jdeš. Ale cíleně bys podlehla!
18.11.2024 00:40:20 | Špáďa
Hele, určitě už přibral, vlasy prořídly. Kdo to říkal: Hlavně se z toho nepo....!? :-))
Pěkné, tipuju.
14.11.2024 12:13:38 | mutil
Lidská slabost? Chemie? Nenechavost? Kdo nezná, nemiloval... Ale už dost.
Moc hezké...
08.11.2024 23:10:28 | Gaspi03
Ten pocit v závěru důvěrně znám..
A náhoda tomu někdy chce, že se minulost opakuje.
08.11.2024 14:05:52 | Elisa Day
Hra na kdyby???
Tož já bych přinejmenším připustila varianty:-)))
Protože jak čas běží...
Tohle tvý dílko si pamatuju...oslovilo tenkrát...i dnes:-)*
08.11.2024 11:25:26 | cappuccinogirl
je možné, že už jsem ji četla?
ten příběh utkvěl v mojí paměti
a stejně tak vyvolal dojetí
i lehký úsměv - pro naději světla :)
08.11.2024 08:34:54 | šuměnka
Ano, je to možné a těší mě, že utkvěl! :-) Dávala jsem ji tu kdysi dřív, jen pod jiným nickem - NigarKalfa. Ta se teď přetransformovala v LaBruju :-D Děkuji za tip :-)
08.11.2024 08:38:29 | LaBruja
Teda.. dneska všichni s tou nostalgií jedete bomby..
Uf.. tolik lásky, vzpomínek a snění..
Už s ní dávno nejsem..
A nejspíš bych se z ní nepodělal..
I když, jak se říká, kdo ví?..
Krásné zabrnkání na duši stárnoucího chlapa..
Díky..
08.11.2024 07:39:58 | Sid