Cesty lásky

Probouzím se a myslím na Tebe - no to jsou mi věci, vždyť láska a touha jsou krásné přeci.
Představ si jaké by to bylo spřádat společně plány, hojit si od života uštědřené rány.
Jít spolu za ruku a koukat jak sluníčko vychází i zapadá, ježíš mě toho tolik zase napadá.
Jak by jsme se spolu ocitli na vrcholu - myslím třeba Sněžky, vystoupali by jsme tam bok po boku, třeba pěšky.
Zpět už bys ses vezla lanovkou, nebo bys snad chtěla roztáhnout ruce a být na chvíli vlaštovkou?
A co takhle vyrazit se mnou do Paříže, pozval bych Tě tam třeba na lanýže.
Když stoupali by jsme spolu na Eiffelovu věž, ty byla bys můj drahokam - to mi věř.
Já šel bych za Tebou a na Tvůj zadeček bych koukal jak svatej z orloje, já obléknul bych se kvůli Tobě snad i do kroje.
Co Tebe láká, kde bys chtěla se mnou zapomenout na hádky, co třeba v gondole, když budeme proplouvat Benátky?
Od rána do večera bych Tě obdivoval, že jsi ta NEJ žena bych Ti prostě za každých okolností dokazoval.
Ty zářila by jsi jako tisíce hvězdiček, mezi námi už by nebyly jiskry, ale vzplál by ohníček.
Když večer rozepínal bych Ti blůzky knoflíček, já přál bych si být Tvůj věčný mazlíček.
Jooo, to jsou představy zase bláznivé, ale co když jsou písmenka pravdivé?
Teď bohužel nesdílím s Tebou stejnou polohu, že zlatíčko jsi, říct Ti tak do očí nemohu.
Ovšem mohu Ti krásný den přát a věřit, že vzájemné myšlenky nás v něm budou hřát.