Z kapiček slz co plazí se po líci
tesknota kane až pod bradu
světlo tvých očí podobné svíci
mihotá pohybem, chce záchranu.
Na dně tvých myšlenek smutno je
život si bere svou daň za lásku
peklo tě vytrhlo z poklidu ráje
a barvu kůže máš po bělásku.
Věci se mění vždy za pochodu
není tu stálost a rovnováha
do Nebe zbývá mnoho schodů
Peklo si stoupá za tvoje záda.
Tvář svou si opři o rameno
pevně tě sevřu v objetí
dlaní tě chytím za temeno
s polibkem chmury odletí.
Teda...mám takovej pocit, že jsem právě zatoužila, aby mě objal sám ďábel:-)))
Bláznivej svět,
v něm divný touhy jsou hned
na pořadu dne... vlastně spíš hodiny dvaadvacáté, minuty dvanácté, o vteřinách nemluvě:-)))
Zatra ještě že není půlnoc, uff:-)))*
14.11.2024 22:12:21 | cappuccinogirl
Za rameno a za temeno
mě (promiň ) rozesmálo :))
Kdyz jsem si to představila v reálu
** ale báseň fajn. .at neni smutná a ma šajn
14.11.2024 08:29:01 | šuměnka